Sucho prověřilo nové odrůdy trav a jetelů
Sezóny posledních let staví zemědělce před nevídané klimatické výzvy v podobě dlouhotrvajícího sucha a tropických teplot. Zajímavostí letošního roku byla extrémně brzká sklizeň jetele lučního, která začala již 15. srpna – téměř o dva týdny dříve než obvykle, na přelomu srpna a září. Navíc díky extrémnímu suchu dosahovala vlhkost jílku při sklizni z pole pouhých 11 %, takže osivo nevyžadovalo žádné dosoušení. V rozhovoru s Mgr. Martinou Pavlíkovou, manažerkou polní produkce společnosti DLF Seeds Hladké Životice, hodnotíme náročné ročníky, posun v technologiích sklizně i novinky ve šlechtění.
Autor článku: Jana Pančíková, ProfiPress
Článek byl publikován v médii: Zemědělec v regionu, MSK kraj, ProfiPress
Foto 1: Jetel nachový Rokali v plném květu
Foto 2: Jílek jednoletý Lolan
Foto 3: Jílkovité festulolium Betria
Manažerka polní produkce: Mgr. Martina Pavlíková, tel.: +420 722 960 758, mail: martina.pavlikova@dlf.com.
Sezóna 2025 byla pro pěstitele extrémní z důvodu suchého jara a dešťů na podzim. Jak s odstupem času hodnotíte výsledky roku 2025 a v čem se průběh počasí nejvíce lišil od sezóny 2026?
Z perspektivy tehdejší doby se rok 2025 zdál extrémní, ale v porovnání s rokem 2026 se dá říct, že se ještě dal zvládnout. Rok 2026 přinesl zimu chudou na srážky, suché jaro a letní teploty dosahující až 40 °C.
Když se však podívám na konečné výsledky roku 2025, nebyly nakonec tak špatné – většina trav i jetel nachový se pohybovaly kolem průměru. Problémy byly u jetele lučního kvůli deštivému podzimu, u něhož nejlepší výnosy dosahovaly kolem 350 kg/ha při průměru 300 kg/ha. Naopak v roce 2026 suché počasí výrazně usnadnilo sklizeň. Jílky a festulolia byly tak suché, že se nemusely vůbec sušit a z pole se vozila hmota s vlhkostí 11 až 14 %. Materiál byl sice lehký a odčistilo se z něj více odpadu na lince, ale ušetřilo se za elektrickou energii při sušení.
Které plodiny v letošním roce patřily k největším překvapením a které naopak kvůli klimatickým podmínkám spíše zklamaly?
Všechny plodiny letos překvapily především drobným vzrůstem a rychlostí dozrávání, protože se sklízely průměrně o týden až 14 dní dříve.
Velkým pozitivním překvapením byl jetel nachový, kterému vysoké teploty prospěly a dosáhl nadprůměrných výnosů. Vzhledem k vysokému zájmu jsem musela množitelské plochy jetele nachového pro další sezónu dokonce poprvé v historii odmítat.
Zcela specifický průběh měl jetel luční. Na jaře měly porosty výšku jen 10 až 15 cm, takže nebylo moc co sekat a první seče byly velmi rozpačité. Bojovala jsem o každý hektar, aby porosty zůstaly na semeno. Rostliny v suchu šly rovnou do květu, což vedlo k brzkému zrání. První jetel luční jsme tak sklízeli již 15. srpna, přičemž standardní termín bývá až na konci srpna nebo začátkem září.
Velkým tématem je přechod na dvoufázovou sklizeň. Kolik procent množitelských ploch na tento systém reálně přešlo a jaké jsou vaše praktické zkušenosti?
Dvoufázová sklizeň znamená, že se porost nejprve poseče do řádků, nechá se přibližně tři dny ležet na poli, aby obeschl a semena rovnoměrně dozrála. Následně se řádky seberou kombajnem se speciálním sběračem nebo klasickým kombajnem. U trav je dvoufázová sklizeň pro naše množitele v podstatě již standardem, protože usnadňuje dosažení nízké vlhkosti a šetří náklady na sušení. U jetele lučního se dnes dvoufázově sklízí přibližně 50 % ploch. Tento podíl vzrostl díky vysokým letním teplotám a také proto, že již nebyla schválena výjimka pro desikační přípravek Reglone. U jetele nachového se u nás dvoufázová sklizeň neprovádí.
Nové odrůdy jako Betria nebo Kallichore byly loni novinkou. Jak si vedly v praxi u množitelů a jak na ně reaguje trh?
Festulolium jílkového typu Betria se těší velké oblibě díky své odolnosti vůči suchu v posledních dvou letech. V roce 2026 se sklízela na 100 hektarech a pro sklizeň v roce 2027 máme přihlášeno již 350 hektarů, což dokazuje její vysokou kvalitu a vyrovnanost porostů. Výborně si vede také odrůda Hopej.
Jetel luční Kallichore potvrdil své přednosti jak v produkci hmoty, tak v semenářství. Prokazuje skvělou odolnost vůči suchu i hnilobám a u množitelů se osvědčil.
Na jaké další nové odrůdy se bude DLF v oblasti polního množení v nejbližší době zaměřovat a na co se mohou farmáři těšit?
Zaměřujeme se především na naše české odrůdy ze šlechtitelské stanice v Hladkých Životicích. Do množení nyní vstupují dvě novinky: jetel luční Amalthea a jílek mnohokvětý italský Elbe. Na obě odrůdy se už netrpělivě čeká i v zahraničí, protože dosáhly skvělých výsledků v pokusech.
Šlechtitelé neustále reagují na aktuální klimatické podmínky a do praxe uvádíme pouze prověřené odrůdy s dobrými semenářskými vlastnostmi. Zásadní je pro nás také zpětná vazba od farmářů, kterou tlumočíme přímo šlechtitelům.
S jakými hlavními výzvami – klimatickými, agronomickými či ekonomickými – se bude muset polní produkce v nejbližších letech vyrovnávat?
Hlavní klimatickou výzvou jsou vlny horka a sucha. Trávy a jetele jsou však naštěstí velmi odolné rostliny s vynikající schopností regenerace a adaptace, takže si s nepříznivými podmínkami poradí lépe než jiné tržní plodiny. S klimatem souvisí i agronomická výzva v podobě nových nebo dlouho nevídaných plevelů. V letošním roce nám způsobil velké komplikace například oves hluchý, kvůli kterému jsme byli nuceni některé plochy jílku dokonce zrušit. Nově se šíří i mrvka v jílkových festuloliích, stále častěji také proniká i do jiných druhů.
Jaký je váš celkový výhled pro nadcházející sezónu a na co se chcete profesně soustředit?
Přála bych si, abychom nové výzvy brali s nadhledem a pozitivním přístupem, protože zemědělství je krásné a náročné řemeslo. Mou hlavní prioritou je udržení skvělých vztahů a podpora sdílení informací mezi množiteli. Chceme vytvářet regionální skupinky pro výměnu zkušeností a připravujeme videoseminář s praktickými poznatky z množení trav a jetelů v Dánsku, kde farmářům ukážeme konkrétní postupy při stanovení výsevku či ochraně porostů přímo z terénu.
