Ing. Ivan Houdek, MUŽ, KTERÝ VĚNOVAL CELÝ ŽIVOT PÍCNINÁŘSTVÍ

Kořeny, na kterých stavěl

Šlechtitelská stanice v Hladkých Životicích byla založena v roce 1947 z iniciativy profesora Jaroslava Šimona z VŠZ v Brně. Prvních deset let se zaměřovala na výzkumné úkoly, udržovací šlechtění obilnin, květin a státní odrůdové pokusy.

Od roku 1956 se stanice začala specializovat na šlechtění trav a jetelů – tento směr zahájil Ing. Vladimír Světlík, CSc., kterého o dva roky později doplnil Ing. Karel Bajer.

Skutečný rozmach nastal s příchodem Ing. Antonína Fojtíka, CSc., v roce 1960. Během své dlouholeté práce (1960–1997) postupně zavedl mutační i polyploidní šlechtění a prosadil hybridizaci mezi jílky a kostřavami. V 70. a 80. letech položil základy českých festulolií – první odrůdy byly registrovány na přelomu 80. a 90. let.

Na tuto silnou zakladatelskou generaci navázal v roce 1978 Ing. Ivan Houdek, absolvent VŠZ Brno, který se během let podílel na šlechtění trav a jetelovin a zůstal s tímto oborem profesně spojen po celý život.

Šlechtitelská práce, která přinesla výsledky

Od prvních let se věnoval šlechtění tetraploidních jílků vytrvalých a mnohokvětých, jetele lučního i hybridních mezidruhových druhů, jako je festulolium. Během svého působení se podílel na vývoji řady významných odrůd, které vzešly právě z Hladkých Životic – například Mustang, Fidelio, Perseus, Achilles, Polana, Vulpina, Beskyd, Vesna, Pooderský... Tyto odrůdy si díky výnosnosti, vytrvalosti a přizpůsobivosti našly cestu na české louky i do zahraničí.

Odborný respekt, lidský přístup

Ivan Houdek vždy kladl důraz nejen na výnos a kvalitu píce, ale také na odolnost vůči suchu, zimě a chorobám. Co ho ale skutečně odlišovalo, byla jeho schopnost spojovat výzkum s praxí. V průběhu let se ze šlechtitele stal uznávaný terénní odborník – aktivně navštěvoval farmáře napříč Českem i Slovenskem, poskytoval poradenství přímo na místě, konzultoval složení směsí a hodnotil porosty v reálných podmínkách.

Pravidelně vystupoval na veletrzích, seminářích a polních dnech, kde sdílel výsledky své práce i praktické návody, jak směsi a odrůdy co nejlépe využít. Zemědělci mu důvěřovali – jeho rady měly váhu, protože vycházely z kombinace vědecké odbornosti a osobní zkušenosti. Zároveň vychoval celou generaci mladších kolegů, kterým předával nejen znalosti, ale i hlubší pochopení pro půdu, rostliny a odpovědnost za kvalitu výsledku.

Dílo, které zůstává

Odchodem Ing. Houdka do důchodu končí jedna éra, ale jeho práce žije dál. Odrůdy, které pomáhal vyšlechtit, zůstávají součástí portfolia předních evropských firem. Díky jeho práci se Hladké Životice staly jedním z nejvýznamnějších pícních šlechtitelských pracovišť ve střední Evropě.