Meziplodinová směs? Určitě s jetelem nachovým!
Intenzivnější polní produkce a stávající klimatická změna nám přináší nové výzvy v oblasti zemědělství. Je potřeba si zachovat kvalitní výnosy, ale jak toho docílit, když bez správné rotace plodin ztrácíme půdní úrodnost a s menší rozložeností srážek ztrácíme vodu erozí? Jedním z řešení jsou meziplodiny, které nám přeruší osevní postup, pokryjí, prokypří půdu a doplní tak důležitou organickou hmotu.
Jetel nachový – inkarnát – odrůda ‘ROKALI‘
Jetel nachový je nejpěstovanějším jetelem v České republice, o čemž svědčí počet přihlášených množitelských ploch za rok 2021, jejichž celková rozloha (8 218,31 ha) je téměř dvojnásobná ve srovnání s jetelem lučním. Podstatná část vyprodukovaného osiva jetele nachového je určena pro vývoz do jiných zemí EU. Toto je podle mého názoru politováníhodné, jelikož se jedná o plodinu, která se ideálně hodí k přerušování pěstování obilovin (a jiných plodin) v osevním postupu. Literatura i osobní zkušenosti uvádějí zvýšení výnosu ozimé pšenice v roce po jeteli nachovém až o 1,5–2 t/ ha oproti běžnému výnosu. Ekonomika je tedy zcela evidentní.
ROKALI je novou odrůdou jetele nachového ze šlechtění DLF. Rychlé vzcházení je výhodné z pohledu omezení rozvoje plevelných rostlin a omezení eroze – jak živin, tak vody a půdy. ROKALI je velmi raná odrůda, kdy ostatní odrůdy předčí v počátku kvetení až o dva týdny. Má vysoký výnos suché hmoty a s vysokým obsahem bílkovin (přes 25 % hrubého proteinu s 80 % stravitelností) produkuje kvalitní píci. Jako u ostatních rostlin z čeledi Fabaceae najdeme i u kořenů jetele nachového symbiotické bakterie rodu Rhizobium. Přes symbiózu jsme schopni do půdy dostat od 80 kg N až po 160 kg N/ha [CLARK, Andy (ed.). Managing cover crops profitably. Diane Publishing, 2008.], což může vyústit v podstatné snížení nákladů na hnojiva. ROKALI také exceluje svým výnosem semen – při správné agrotechnice se semenným výnosem pohybujeme okolo 800–1200 kg/ha.
Květy ROKALI jsou velmi lákavé jak z pohledu estetického, tak z pohledu opylovačů. Jetel nachový se může pyšnit solidním obsahem cukrů v nektaru, kdy dosahuje až 38 %. Pokud je naším záměrem produkce medu, tak s jetelem nachovým je možno vyprodukovat až 140 kg medu z hektaru! Tato kombinace je dobrá pro produkci semen, kdy je vhodné pro maximální produkci semen (opylení) přidat až 4 úly na hektar.
Meziplodinové směsi
S nynějším nárustem výkupních cen obilovin se stává produkce těchto komodit pro zemědělce velmi lákavá. Pokud se zaměříme na pšenici, tak s ohledem na nynější situaci se její cena změnila od začátku roku přibližně o 34 %. S takto lákavou cenou je jasné, že leckterý zemědělec si rád pšenici zaseje. Ovšem ona pšenice nám také odebere podstatné množství živin a její slabý kořenový systém zemědělcům příliš nezlepší půdní strukturu, spíše naopak. Na scénu přicházejí meziplodinové směsi, které tyto neduhy pšenice vyrovnají – zlepší půdní strukturu hluboce kořenícími komponenty, doplní organickou hmotu a v neposlední řadě omezí erozi a růst plevelů mezi hlavními plodinami. V DLF Vám můžeme například nabídnout tradiční Landsberskou směs, která obsahuje 20 % vikve ozimé, 30 % jetele nachového ‘ROKALI’ a 50 % jílku mnohokvětého italského například odrůdy ‘PORUBKA’. Tato odrůda se perfektně hodí do meziplodinových směsí z důvodu pomalejšího růstu, ale i přes pomalejší růst dává vysoké výnosy. Mimo všechny tyto výhody, směs díky obsahu rostlin čeledi Fabaceae doplní do půdy velmi ceněný dusík, jehož cena v tomto roce taktéž rapidně stoupla. Zemědělci by se měli soustředit na kvalitní předplodiny a meziplodiny, které jim zlepší půdní strukturu a doplní velmi důležitou organickou hmotu, aby si zachovali stále vysoké výnosy a kvalitní půdy pro následující generace.*
Autor:
Ing. Ondřej Borowiecki, DLF
Ing. Aleš Rybák, DLF