Semenářství jetele lučního v minulém roce a jaké z něj plyne poučení?

Jetel luční v obou formách – diploidní i tetraploidní – stále patří k velmi žádaným druhům pícnin. Uplynulý rok se ale přidal k těm méně úspěšným v semenářství jetele; čas od času je jeho množení rizikové, vliv počasí je velmi významným faktorem úspěšné sklizně.

Že se počasí ve vztahu k semenářství jetele moc nepovedlo pocítili mnozí jeteláři. Ať už to bylo sucho na jaře, v důsledku dešťů opožděná první seč v optimální době pro seč, a následné sucho při obrůstání. V době květů někde velmi vysoké teploty, jinde zrovna do plného květu častější srážky omezující opylování. Zaměřím se na připomenutí agrotechnických zásad, které výsledky u řady množitelů mohly ovlivnit k lepšímu, pokud by některé z nich nebyly zanedbány.

VÝBĚR POZEMKU
K nejdůležitějším rozhodnutím řadím přihlédnutí k čistotě/zaplevelení pozemku. Proč? – je nabíledni. Silně se omezil výběr herbicidů, přišli jsme o ASULOX, takže v porostu nejsme schopni omezit vzrostlé šťovíky. Proto hraje význam prevence (jako ostatně vždy!) – udržovat osekané okraje pozemků, nenechat vykvetlé plevele dozrát! Nejvýznamnější vliv má samozřejmě šťovík, ale také knotovka se z osiva obtížně odstraňuje. Ostatně bývala tzv. karanténním plevelem, podobně jako kokotice jetelová. Samozřejmě každý plevel je konkurence o místo v porostu, a o vodu i živiny. Pokud jsme si vědomi výskytu šťovíku na pozemku, je možné jej omezovat jednak jeho důsledným hubením v předplodinách (v obilovinách bez problémů). V už vysetém vzcházejícím porostu jetele je možné jej v raném stadiu vývoje šťovíku hubit přípravkem s ú.l. MCPA. Toto lze v jarním výsevu a nejlépe v krycí plodině obilovině. V podsevu jetel po postřiku utrpí slabší šok, nežli v čisté kultuře. Proto by se měly letní výsevy v čisté kultuře realizovat jen na čistých pozemcích, jinak je třeba počítat s ručním pletím ve vzrostlém porostu. Stejně tak i výsev do krycí plodiny luskovinoobilné směsky (LOS), kde není možné použít ú.l. MCPA, znamená pozdější ruční vypletí porostu. Že mnozí množitelé nemají síly na ruční pletí dokazuje řada partií předčištěných osiv, které čekají na další čistění na pneumatických stolech, a hlavně na sametkách. Takové přečišťování vedle dodatečných nákladů znamená také významnou ztrátu semen jetele, která spadnou do odpadu se šťovíkem. Má cenu připomínat, že čistota osiva se dělá na poli? Důležité je přiměřené osekání před zimou a ochrana před poškozením hraboši – kde nejsou poblíž stromy – rozmístit na podzim berličky pro dravce.

VÝZNAM VČASNÉ 1. SEČE
Vrátím se k významu včasné 1.seče v užitkovém roce. Včasnou sklizní 1.seče v užitkovém roce se rozumí termín do 15. – 20. května (záleží také, kdy se otevřelo jaro), aby porosty dozrávaly na přelomu srpna a září. Není až takovým problémem provést 1.seč včas pokud z ní nepotřebuje pěstitel vyrobit kvalitní siláž. Ať už je porost využit jinak než ke konzervaci, nebo mulčován – přihlíží se většinou k únosnosti terénu pro techniku, aby se porost nepoškodil a zajistilo se vyrovnané obrůstání.

Zmínil jsem mulčování, které se někdy k uklizení první seče používá. S ohledem na počasí je vhodné mulčovat v ranější vývojové fázi, kdy není jetel moc narostlý, a hlavně lodyhy jsou ještě měkčí, a nedochází k výraznému roztřepení po uražení kladívkem/tupým nožem mulčovače. Čím větší je rána, tím déle se hojí, rostlina ztrácí vodu a zároveň je rána otevřenou branou pro vniknutí chorob. Porost by měl být suchý – nezačínat zrána, ale po oschnutí rosy. Rozdrcená hmota se pak snáze propadne do strniště, potom brání výparu z půdy. Chuchvalce mulče mohou způsobit vyležení rostlin jetele, kryjí hraboše. Mj. se na suché hmotě méně a kratší dobu množí bakterie. Obrůstající porost je možné ošetřit některými z pomocných látek, biostimulantů nebo roztoky hnojiv aplikovanými na list (ALBIT, z mikroprvků Bór, …). Mají význam především u zapojených a zdravých porostů, ze kterých se náklady na použití násobně vrátí.

OPYLOVÁNÍ
Důležité je zajištění dobrého opylování:

• Umisťovat jetelové porosty do větší vzdálenosti od jiných kvetoucích kultur, které odlákají opylovače, než začne jetel kvést, jako je např. svazenka. Osekávat v době před květem 2.seče meze, na kterých se samotářské včely mohou snáze zahnízdit.
• Lépe jsou opylovány porosty na polích malé výměry, v okolí lesů a remízků, kde mohou hnízdit přirození opylovači – čmeláci, samotářské včely. Také porosty poblíž vsí, ve kterých jsou chovatelé včel, skýtají záruku lepšího opylení.
• Na větších výměrách – více jak 15–20 ha potom zajistit opylování kočujícími včelstvy. Další možností je v porostech ponechání neposečených tzv. hnízdních pásů pro opylovače – tyto nemají jen význam pro opylování, viz níže.
• Na větších plochách ponechávat neposečené plošky z první seče (kolem stožárů VN, řídký a zaplevelený porost) a posekat jako odplevelení v poč. květu 2.seče. Rovněž okrajové pásy porostů – ponechat v 1.seči neposekané, osekat po odkvětu jetele, když začíná kvést porost ve druhé seči. Účelem je udržet čmeláky u porostu, poskytnout obživu vyvíjejícím se hnízdům v době, kdy je dostatek potravy rozhodující pro budoucí početnost společenstev. V hnízdech se líhne více dělnic, které jednak opylí semenářský porost, a za další přinesou větší množství potravy pro výchovu početnějších samiček pro příští rok. Význam rovněž spočívá v tom, že opylovači zůstanou u porostu a nehledají pastvu jinde.
• Důležité je osekat nebo zmulčovat tyto plochy až když opylovači přestávají za soumraku létat, aby nebyli zasaženi technikou.
• Dalším účelem je umožnit nosatčíkům, aby se „vykladli“ do květů tohoto pásu, který se po odkvětu zlikviduje. Opylovači se mezitím přestěhovali do kvetoucího porostu.

Ochrana porostů proti červivosti hlávek larvami nosatčíků se s oteplováním stala pravidlem. Pokud se na květech 1.seče před posekáním nosatčíci vyskytují, tak stříkat insekticid hned z počátku kvetení a nečekat na počínající červivost druhé seče!! Ovšem pěstitelé ekologických porostů by neměli opomíjet opatření uvedená v předchozích odrážkách, jinak může být jejich sklizeň osiva jetele mizivá.

Konec srpna a září 2023 nadělalo mnohým množitelům starosti častějšími srážkami ve většině republiky, kdy se obtížně hledala „okna“ k postřiku defoliantem nebo posekání pro dvoufázovou sklizeň. Několikanásobné promočení a poté vysýchání hlávek způsobuje jejich postupný rozpad buď ještě v porostu, nebo při sekání se rozpadají dříve, než by měly skončit na pásu sběrače nebo žacím stole. Také při novém podrůstání odkvétajícího porostu se zralé hlávky „propadají“ do porostu, kde pak vlhnou a následně se rozpadnou… Jednou z možností, jak omezit rozpad hlávek je postřik některým z přípravků používaným hlavně k „zalepení“ šešulí řepky (např. Agrovital). Postřik se provádí po odkvětu 75–80 % hlávek, 2–3 týdny před sklizní, před jejich úplným uzráním. Dávka 0,7 l/ha ve 400–500 l vody. Provádí se za tmy, se světly, aby už žádní opylovači nelétali a nebyli lepidlem zasaženi. Postřik hlávky neslepí zcela, ale ulpělý polymer sníží smáčivost (nasákání) hlávek vodou, potom lépe vysychají. Přínos je zřejmý především tehdy, kdy jsou v září silné rosy nebo častější přeháňky. Ztráty se sníží až o desítky procent.

Běžnou se stává dvoufázová sklizeň jetelů. Tato ale nepřipadá v úvahu u porostů, které po přívalových deštích nebo větrných smrštích silně polehly, a nelze při sekání dodržet výšku strniště kolem 10 cm.

Věřím, že připomenutí některých agrotechnických opatření (nebylo účelem rozepisovat kompletní agrotechniku) přispěje k lepším výsledkům v roce 2024. S extrémními horky v době květu ať trav nebo jetelů, nebo naopak s deštivým počasím v těchto obdobích majícími za příčinu nízké opylení, nic neuděláme.

Tak Vám přeji do roku 2024 všechno dobré – rozhodnutí co zaset, i úspěšné sklizně.